Stát měsíčně přichází o více než 330 milionů korun na daních z nelegálního hazardu, zatímco až 800 tisíc hráčů hraje u nelegálních provozovatelů. Na základě aktuálních dat Češi prohrají v nelegálním hazardu přibližně 14,5 miliardy korun, což představuje nerealizovaný výběr veřejných rozpočtů na hazardní dani přes 4 miliardy korun. Celkový náklad veřejných financí je ale vyšší vlivem dalších položek, jako je daň ze zisku nebo odvody na zaměstnance.

Tato alarmující zjištění vycházejí ze dvou nezávislých studií, které tvoří základ letošního vydání Černé knihy nelegálního hazardu – sociologického výzkumu Mgr. Roberta Klobuckého, Ph.D. (Sociologický ústav, Slovenská akadémia vied) a ekonomické analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vedeného Ing. Alešem Rodem, Ph.D.

Obě studie se shodují, že nelegální hazard nejen oslabuje státní rozpočet, ale také podkopává účinnost opatření zaměřených na ochranu hráčů a prevenci závislostí.

Rejstřík vyloučených osob (RVO) neplní svou roli

„Rejstřík by měl chránit ty nejzranitelnější, ale v online prostředí jeho účinnost dramaticky klesá,“ upozorňuje Robert Klobucký, autor studie Hraní nelicencovaných hazardních her na internetu.

Podle jeho zjištění pouze 23,6 % hráčů, kteří hráli online v posledním roce a byli někdy zapsáni v RVO, se nikdy nepokusilo hrát hry u nelegálních provozovatelů bez české licence. Většina těchto respondentů (66,2 %) hraje u nelegálních provozovatelů občas či pravidelně.

„Odhadujeme, že u nelegálních provozovatelů hraje přibližně 800 tisíc Čechů, z nichž zhruba polovina ani neví, jestli kasino, kde hrají, má českou licenci. Tito lidé jsou vystaveni prostředí bez jakékoli ochrany, limitů či kontroly,“ dodává Klobucký.

V současnosti je v RVO zapsáno více než 231 tisíc osob. Do rejstříku se lidé dostávají automaticky (např. kvůli insolvenci, pobírání dávek v hmotné nouzi či léčbě závislosti) nebo dobrovolně na vlastní žádost.

Ekonomické ztráty a dopady na veřejné rozpočty

Ekonomická studie CETA upozorňuje, že každá čtvrtá koruna prohraná v hazardu v Česku končí v nelegálním prostředí. Češi v nelegálním hazardu prohrají přibližně 14,5 miliardy korun.[1] Tyto peníze přitom nenávratně mizí z české ekonomiky, nevrací se zpět ve formě daní, odvodů ani investic.

„Nelegální hazard není jen sociálním problémem, ale jde o zásadní ekonomický problém,“ říká Aleš Rod, spoluautor studie.

Podle odhadu analytického týmu CETA stát za rok přichází o 2,9 až 3,6 miliardy korun na dani z hazardních her, a obce ztrácejí dalších 0,4 až 0,5 miliardy korun. Odhadovaný efekt je očištěn o GGR, které na černém trhu prohrají mladiství nebo lidé z RVO.[2]

„Tyto nevybrané veřejné příjmy mají samozřejmě svou cenu – mohly by financovat sport, kulturu, prevenci závislostí, snižovat zadlužení nebo zůstat v kapsách daňových poplatníků, kdyby zůstaly v oficiální ekonomice u legálních provozovatelů. Místo toho končí v rukou anonymních provozovatelů sídlících mimo dosah českých úřadů v daňových rájích. Nelegální provozovatelé díky vyšší ziskovosti mohou poskytovat agresivnější marketing a zvyšovat svůj tržní podíl na úkor provozovatelů dodržujících zákony. Tento problém se neustále prohlubuje s tím, jak se zvyšuje podíl online trhu,“ dodává Rod.

Zájem o nelegální weby dokládá i analýza vyhledávání – tři nejpopulárnější nelegální značky byly z Česka hledány více než 111 tisíckrát během jediného měsíce. „Díky dostupné studii víme, že zájem o nelegální hazard je obrovský – pouze prostřednictvím vyhledávače Google se nelegální weby v Česku hledají až 1 milionkrát měsíčně. To jasně ukazuje rozsah problému a potřebu účinných opatření proti černému trhu,“ uvádí Petr Čelechovský ze společnosti Bonver Win a.s.

Rozsah nelegálního hazardu dokládá srovnání legálních a nelegálních provozovatelů. Zatímco na území ČR legálně působí 27 provozovatelů, víme o 1 113 nelegálních značkách, které aktivně a cíleně oslovují české hráče.

Nelegální hazard zůstává problémem i v kamenných provozovnách

Ačkoli se většina pozornosti soustředí na oblast internetu, nelegální hazard přetrvává
i v kamenných hernách. Kontroly dlouhodobě odhalují herny fungující bez potřebných povolení, zejména tam, kde obce a města plošně zakázaly legální provozovny. Tento segment sice tvoří menší část černého trhu, ale má výrazný sociální dopad – zejména v regionech s vyšší mírou sociálního vyloučení.

„Nelegální provoz v kamenných hernách je stále realitou. Jde o místa, kde dochází k porušování zákona, obcházení obecních regulací a často i k dalším formám kriminality. Proto je velmi důležité, aby se stát v kontrole těchto provozů angažoval, ideálně formou zpřísnění legislativy vůči těmto subjektům, což by mohlo výrazně pomoci Celní správě v exekuci,“ doplňuje Petr Čelechovský.

Nelegální provozovatelé zneužívají značky i hráče

Na českém trhu působí řada webů, které záměrně napodobují vizuální styl a názvy legálních společností. Tím parazitují na jejich pověsti a matou hráče, kteří si často neuvědomují, že hrají u nelegálního provozovatele.

„V posledních měsících evidujeme desítky falešných webů, které zneužívají značku Sazka. Hráči si myslí, že jsou na důvěryhodné stránce, přitom své peníze posílají neznámým subjektům mimo Českou republiku,“ říká Aleš Veselý, generální ředitel společnosti SAZKA a.s.

„Nelegální hazard není férová konkurence, ale černý trh, který okrádá stát i samotné hráče a poškozuje pověst celého odvětví. Legální provozovatelé investují do zodpovědného hraní, prevence i do ochrany svých zákazníků. Nelegální weby dělají pravý opak – zneužívají slabé hráče, nabízí nereálné bonusy, nevyplácí jim výhry, a dokonce zneužívají jejich identity,“ upozorňuje Petr Knybel, generální ředitel společnosti Tipsport.

„Drzost a sebevědomí nelegálních provozovatelů je alarmující, brand spoofing je záležitost vysoce organizovaných mezinárodních skupin. Pro představu, jen za minulý týden jsme zachytili sedm sázkových aplikací, které se za Fortunu vydávají,“ dodává Jakub Kolesa, generální ředitel společnosti FORTUNA GAME a.s.

Společný postup odborníků a legálních provozovatelů

Černá kniha vznikla na základě studií odborníků, akademiků a provozovatelů legálního trhu,
pod hlavičkou Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH).

„Chceme, aby závěry obou studií posloužily jako podklad pro efektivní kroky státu v boji proti nelegálnímu hazardu. V tomto boji jsme totiž společně,“ uvádí Jan Řehola, ředitel IPRH, a dodává „Na základě dat vidíme, že současné represivní kroky nestačí. Je nutné posílit technologické nástroje pro blokování nelegálních webů, zjednodušit spolupráci s bankami a poskytovateli platebních služeb a zároveň systematicky zvyšovat povědomí veřejnosti o rizicích nelegálního hraní.“

Černá kniha mapuje nové digitální formy hazardu

Letošní vydání Černé knihy nelegálního hazardu přináší nejen aktuální data, ale i přehled nových trendů, které zásadně mění podobu černého trhu. Autoři upozorňují na rychle rostoucí oblast krypto kasin, sázkových platforem typu Polymarket či herních skupin fungujících přes aplikace jako Telegram nebo jiné sociální sítě.

„Jde o prostředí, které je prakticky mimo jakoukoli kontrolu a často láká děti i mladistvé. Ti se s hazardem setkávají v online komunitách nebo v rámci herních serverů ještě před dosažením plnoletosti,“ upozorňuje Jan Řehola.

Černá kniha proto slouží jako varování i nástroj pro lepší pochopení nových rizik – a jako podklad pro diskusi mezi státními institucemi, odborníky i provozovateli o tom, jak efektivně reagovat na digitální proměnu černého hazardu.

Institut pro regulaci hazardních her

Institut pro regulaci hazardních her (IPRH) vznikl v roce 2018 jako komunikační most mezi regulátorem a legálním trhem. Od té doby se stal respektovaným odborným partnerem státu i institucí podílejících se na tvorbě politiky v oblasti hazardních her. Sdružuje 36 společností a zastupuje 95 % legálního trhu v ČR. IPRH se dlouhodobě zaměřuje na ochranu hráčů a prevenci závislostí, prostřednictvím svého projektu Zodpovědné hraní, v jehož rámci ve spolupráci s hlavními partnery vzniká unikátní identifikátor rizikového sázení a hraní (IRIS).

Mgr. Robert Klobucký, Ph.D.

Robert Klobucký je zástupcem ředitele Sociologického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Problematice hazardu a závislostí se věnuje také jako národní expert pro populační průzkumy o drogách, do nichž od roku 2019 zařadil i modul o hazardním hraní.

Ing. Aleš Rod, Ph.D.

Aleš Rod je výkonným ředitelem v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Působí ve správní radě Anglo-American University (AAU). Doktorát v oboru Ekonomická teorie získal na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jeho výzkumný zájem se týká ekonomie regulace s aplikacemi v energetice a odpadovém hospodářství, veřejných financích a bankovnictví. V současnosti konzultuje projekty pro veřejný i soukromý sektor v ČR i v zahraničí, investuje, podniká a pomáhá neziskovému sektoru v projektu Neviditelní.

Gross Gaming Revenue

[1] V mezinárodním kontextu se pro vyjádření skutečného objemu trhu s hazardními hrami používá ukazatel Gross Gaming Revenue (GGR) – tedy hrubé herní příjmy. Tento ukazatel představuje rozdíl mezi celkovými sázkami hráčů a vyplacenými výhrami a ukazuje, kolik peněz provozovatelům reálně zůstane po odečtení výher.

V českých médiích se však často objevují zavádějící údaje založené nikoli na GGR, ale na celkovém objemu sázek (turnoveru). Typickým příkladem je tvrzení, že Češi „prosázeli“ 983 miliard Kč. Tento údaj neznamená, že hráči skutečně utratili tolik peněz – zahrnuje totiž všechny sázky, včetně opakovaných sázek z vyhraných peněz. Ve skutečnosti zůstalo provozovatelům po odečtení výher 65,7 miliardy Kč (GGR). Hráčům se vrátilo více než 93 % všech vsazených peněz.

Podobně se odhaduje i objem nelegálního trhu, který v České republice činí přibližně 14,5 miliardy Kč GGR. Tento odhad, stejně jako u legálního trhu, zohledňuje skutečné prohry hráčů – nikoli celkový objem sázek – a ukazuje, kolik peněz nelegální provozovatelé skutečně získávají.

Rozpočtové určení daně z hazardních her

[2] Obcím je část výnosu daně z hazardních her rozdělována na základě Rozpočtového určení daně z hazardních her. Inkaso daně z internetových her připadá ze 100 % státu, protože u online provozu odpadá argument působnosti na území obce. Výnosy z daně z land-based technických her (automatů) se rozdělují tak, že 55 % připadá státu, 22,5 % obcím, na jejichž území jsou povolené automaty (podle počtu povolených herních míst), a 22,5 % všem obcím podle počtu obyvatel. U ostatních land-based her, jako jsou kursové sázky, loterie či poker, činí podíl státu 35 % a podíl všech obcí 65 %.